Friday, 13 May 2016

L'instant d'amour


„Tahle písnička je ale nechutně romantická!“
„Chceš, abych pustil něco jiného?“
„Ne, to je.. v pohodě.. Jen..vlastně nechápu smysl v tančení.“
„Siriusi, to je základní vzdělání! ... Klid,“ usmál se na mě a já se konečně trochu uvolnil. „Jen mě chytni kolem pasu. A dej mi tuhle ruku“ chytil mou dlaň do své a přitiskl ji k sobě.

La nuit s'allume, écoute
C'est le vent qui demande tout bas
à la brume de nous faire un drap


„Nemusíš vůbec nic dělat. Na nic myslet. Jen nech hudbu ať tě vede. Jakobys ji poslouchal sám a houpal se do rytmu. Jen se teď houpáme spolu. Vidíš? Tančíme!“

Mais si tu ne veux pas qu'il vienne
L'instant d'amour
Du poète qui traîne
Sur les chemins
Où seuls les chiens
Et les loups se promènent

V očích mu hrály jiskřičky. Jeho nadšení bylo neodolatelné. Nemohl jsem jinak, než se nechat strhnout. Věděl jsem, že tenhle okamžik se přidá k těm, které si budu pamatovat.


Si tu ne veux pas qu'il vienne
L'instant de joie
Du poète qui t'aime
Ne réponds pas
Il a la nuit
Pour enterrer sa peine

No comments:

Post a Comment