Monday 15 August 2016

"Tichošlápku, tys mě nemiloval ani nepotřeboval. Tys mě prostě chtěl."

*nadpis by Jaen

Celé ty roky jsem tě nechal myslet si, že tě prostě jen chci. Ale já o nic nestál tak moc, jako o tvoji lásku. Tak jsem si ji krad, když ses mi odevzdával. Stále znovu a znovu, i když jsem tě pokaždé zklamal. Víš, Remy, já měl strach. Láska bylo něco, s čím jsem si nedokázal poradit. Nevěděl jsem, jak ji dát a možná ještě míň, jak ji přijímat. Nebyl jsem zvyklej lásku dostávat. Nevěřil jsem, že si ji zasloužím. Nic na světě mě o tom nedokázalo přesvědčit. A když jsi ke mně přišel s otevřeným srdcem, připraven přijmout mě zcela a bez podmínek, zpanikařil jsem. Proto jsme kolem sebe tolik let obcházeli. Protože já strašně toužil po tom, co jsi mi svýma výmluvnýma očima a pootevřenými rty nabízel, ale zároveň jsem byl k smrti vyděšenej. Nakonec touha přemohla strach. A kdo by dokázal přijímat líp, než vlkodlak? Moje pokřivené dětství bledlo vedle tvého prokletí. Objal jsi mě a já poprvé v životě v něčím náručí plakal. Chtěl jsem, strašně moc jsem chtěl jít tam, kam jsi mě zval, ale já nevěděl jak! A tak jsem nakonec radši utek. Nedokázal jsem čelit tvému zklamání.

No comments:

Post a Comment