„Reme, proč ty vlastně nemáš přítelkyni?“ vybafl na mě James
po jednom ze svých neúspěšných pokusů sbalit Evansovou. „Jsi milej, chápavej, to musí mít u holek
úspěch, ne?“
Pokrčil jsem rameny.
„Není žádná, co by se ti líbila?“
Koutkem oka jsem střelil po Siriovi. Zarytě dloubal do spáleniny v potahu křesla a předstíral, že neslyší ani kousek z naší konverzace.
Zamrmlal jsem něco neurčitého.
„No tak, určitě je. Ven s tím!“
„Jimmy..“
„Jsi zamilovaný? Která to je? Řekni nám to, umíráme
zvědavostí!“
James se na křesle přetočil, aby na mě líp viděl a plácl Siria do ramene. Sirius se začal zběsile rozhlížet, pak se narovnal, založil ruce a tvářil se zakaboněně.
„Nejsem..zamilovaný..“
James mě pozoroval s otevřenou pusou – zjevně si to neuvědomoval.
„A žádná se ti nelíbí?“
„Proč se nezeptáš taky Petra?“
„Teď se ptám tebe!“
„Chodit s někým, koho nemám rád, pro mě jednoduše nemá
význam. A navíc,“ snažil jsem se to zahrát do humoru „nechtěl bych být
s někým, koho už měl Sirius přede mnou.“
James se rozesmál, což bylo mým záměrem, a obrátil svou pozornost k Petrovi.
Podíval jsem se Siriovým směrem. Pořád ještě se díval jinam.
Radši bych bral tebe.
S tím, co můžeš nabídnout. Bolestí v hrudi a ukradenými okamžiky. Než
být s někým koho nemiluju.. Ne, že by to nebylo možné, ale tohle je mi
víc. Tohle destruktivní, nefunkční..-
„Hádej co!“ dolehl ke mně Jamesův hlas. „Petrovi se líbí ta
zrzka ze třeťáku!“
Vykouzlil jsem na tváři úsměv a jen po očku sledoval, jak se Sirius zvedl a opustil místnost.
Věděl jsem, že můj cit
nikdy nemůže opětovat. Pro něj to byla jen touha, jen sex. Mohl jsem se
utěšovat tím, že nejsem stejný jako všechna ta děvčata, ale nemohl jsem to
zaměňovat s nějakými city. Nedělal jsem si iluze, věděl jsem to. Ale
Sirius rozhodl za mě. Není to dobrý nápad.. Rád bych žil normální život
s normálními vztahy, ale jak? Mám pocit, že mi to není souzeno.
No comments:
Post a Comment